Ochrana kovových konstrukcí pomocí nátěru

Korozní agresivita prostředí

Při návrhu nátěrového systému je velmi důležité stanovit podmínky, které budou na daný výrobek působit. Při určování korozního prostředí je nutné zvážit následující faktory: - vlhkost a teplotu (provozní teplotní zatížení a místní relativní vlhkost) - přítomnost a vystavení UV záření - působení chemických látek na výrobek - požadavky na mechanickou odolnost povrchu výrobku
V případě zatížení vodou je také podstatné její složení (sladká, slaná, měkká, tvrdá, obsah jemných nečistot).
Korozní agresivita vnějšího prostředí bude mít vliv na: - typ ochranného nátěru - celkovou tloušťku nátěru - požadovanou předúpravu povrchu před nanášením nátěru
Mějte na paměti, že čím bude vyšší korozivita okolního prostředí, tím důkladnější musí být předúprava povrchu. I ta nejkvalitnější nátěrová látka vám nezaručí korozní stálost na již zkorodovaném povrchu.

kovova budova

 

Typ povrchu, který má být ošetřen ochranným nátěrem

Nátěrové systémy jsou obvykle navrhovány pro takové konstrukční materiály jako jsou ocel, žárově pozinkovaná ocel, žárově stříkaný pozink, hliník nebo nerezová ocel. Příprava povrchu, nátěrová hmota (zejména základní nátěr) a celková tloušťka nátěru závisí především na konstrukčním materiálu a délky požadované ochrany nátěrovým systémem.

Požadovaná životnost nátěrového systému

Dobou životnosti nátěrového systému se rozumí doba, kdy po jeho uplynutí je nutné udělat první údržbu nátěru. Životnost ne "záruční doba". Životnost je technický údaj, který má pomoci vlastníkovi zařízení sestavit plán údržby.

 

Typy povrchů

Obecně můžeme ocelový povrch před natíráním rozdělit do následujících kategorií:

  •  nenatřený ocelový povrch
  •  ocelový povrch ošetřený nátěrovým systémem, který je třeba opravit

NENATŘENÁ OCELOVÁ KONSTRUKCE
Ocelové povrchy, které dosud nebyly ošetřeny žádným ochranným nátěrem, mohou být v různém rozsahu pokryté rzí, okujemi nebo jinými nečistotami (prach, rozpustné soli, usazeniny). Výchozí stav těchto povrchů je definován normou ISO 8501-1.

OCELOVÝ POVRH OŠETŘENÝ NÁTĚROVÝ SYSTÉM, KTERÝ JE TŘEBA OPRAVIT
Stav stávajícího nátěrového systému je třeba vyhodnotit pomocí degradace v souladu s normou, a to vždy při realizaci údržby nátěru. Je třeba určit, zda bude nutné systém zcela odstranit nebo zda je možné ponechat části nátěru.
 
Kromě standardní oceli se v průmyslu používají i jiné typy podkladů, neželezné materiály, jako je žárově pozinkovaná ocel, hliník, dural, měď nebo vysokolegované oceli. U všech těchto materiálech je při přípravě povrchu a při následném výběru nátěrového systému je třeba postupovat individuálně.

ochrana kovovych konstrukcii

ŽÁROVĚ POZINKOVANÁ OCEL
Na pozinkované oceli se vytvářejí vlivem podnebí různé korozní produkty, které mají různé složení a přilnavost. Tyto produkty výrazně ovlivňují přilnavost použitých nátěrových systémů. U nátěrových systémů pro nižší agresivitu prostředí doporučujeme použít speciální reaktivní základní nátěry, zajišťující zvýšení adheze nátěrového systému. U nátěrových systémů pro vyšší agresivitu prostředí by příprava povrchu měla zahrnovat mechanizovanou přípravu, nejlépe jemné abrazivní otryskání minerálním abrazivem.

HLINÍK A NEREZOVÁ OCEL
V případě hliníku a nerezové oceli je třeba volit speciální předúpravu povrchu a speciální nátěrové systémy.

Kompletný článok v pdf

Návod na předúpravu čerstvě pozinkovaných povrchů před nátěrem

Ocelové povrchy kde nedošlo k povětrnostnímu stárnutí, musí být před aplikací samotného ochranného nátěru zbavené tuků, mastnoty, zbytků tavidla a dalších nečistot (např. Zinkový popel). Čištění takových zinkovaných povrchů (žárové zinkování) lze směsí čisté vody a čpavkové vody za současného přidání detergentu (saponátu).

Připraví se směs: 10L vody / 0,5L čpavku (25% -ní) / cca 50ml saponátu

Tento roztok se aplikuje na upravovaný plech a po cca 10-minutovém působení se roztírá, např. hadrem z umělého vlákna, až do vytvoření kovově šedé pěny. Následuje dokonalý oplach čistou horkou vodou. Barva se nanáší po dokonalém oschnutí povrchu.
 
Z našich produktů je možné po takovém čištění aplikovat na čerstvé žárově zinkované povrchy např. tyto nátěry:

  • S 2553 VAGONA
  • +S 2300 EPONAL
  • U 2061 CHEMOPUR G
  • U 2066
  • U 2094
  • CHEMOPUR RW 1SCH

Uvedený postup je možné aplikovat i na předúpravu hliníkových povrchů.

chemolak produkt Vagona

Návod na úpravu pozinku v pdf

JAK SI VYMALOVAT POKOJ TAK ABYSTE SE V NĚM CÍTILI PŘÍJEMNĚ?

 

Koupili jste si nový byt, nebo dostavěli dům? Chcete se v něm cítit co nejpohodlněji a zútulnit ho podle vlastních představ? Klíčovým krokem v tomto procesu je výběr správných odstínů barev. Jak na to? Většina lidí volí bílou-neutrální barvu, ale v poslední době se trend mění. V barvách máte možnost se projevit. Ukázat své skryté umělecké či dekoratérské schopnosti. Na výběr máte množství barevných kombinací, ať už s bílou nebo bez ní.Při výběru barvy byste měli dívat v první řadě na styl, kterým si chcete místnost zařídit. Výběr barvy a její odstínu je velmi důležitý. Ovlivňuje celkový dojem z místnosti. Pokud uděláte správný výběr, vytvoříte si místo kde se budete cítit jako "DOMA".

Samozřejmě toto platí i při malování pracovních prostorů či kanceláří. Snaha o moderní zařizování pracovních prostorů je stále častějším fenoménem. Proto není ojedinělé, pokud se do návrhu na stylové kanceláří zapojí i designéři a architekti.

Příprava

Důležitou částí malování je příprava podkladu a výběr vhodné barvy. Dnes máme různé typy podkladů (sádrokarton, sádrové omítky, minerální omítky a jiné). Každý podklad má jinou nasákavost, což má velký vliv na krytí. Platí to zejména při světlých odstínech. Obzvláště citlivé jsou sádrové omítky, které mají velmi velkou nasákavost. Proto je třeba zvolit správnou barvu (nátěrovou hmotu).
 

Pro různé typy povrchů doporučuji následující nátěrové hmoty:

Sádrokartonové podklady - DECORHIT 1, DECORHIT Color, DECORHIT Fresh

Sádrové omítky - Farmal Plus, Farmal Ideál

Minerální omítky - všechny typy našich interiérových barev

 

Výber farby vzorkovník

 

Při výběru vhodné barvy bereme ohled i na nároky kladené na stěnu konkrétní místnosti. Na malování místností, jejichž stěny jsou vystaveny většímu riziku znečištění jako jsou dětské pokoje, kuchyně, koupelny či chodby, doporučujeme použít omyvatelné barvy, které je možné čistit. Omyvatelné barvy nedoporučujeme používat v interiérech starých domů, kde je větší riziko vlhnutí stěn. V tomto případě zvažte použití barvy s co největší paropropustností. Vhodným řešením je například produkt z řady Farmal.

Príprava na farbenie

Příprava na barvení

Pokud máme vybranou barvu, je třeba ještě zajistit pomocné příslušenství k malování. Tedy krycí fólie, válečky, štětce a malířské maskovací pásky na stěnu. Fóliemi zakryjeme podlahu popřípadě nábytek.

Nejlepší je fólii přichytit lepicí páskou. Speciální maskovací, snadno snímatelnou páskou dále oblepíme okenní rámy, vypínače a zásuvky, případně linii malování. Pokud máme kreativní náladu, můžeme vytvořit s pomocí pásky různé vzory. Aby se nám barva nedostala pod pásku, třeba ji těsně před malováním přitlačit.

Důležitý je i výběr vhodného válečku. K dispozici jsou různé typy válečků: s dlouhým, krátkým vlasem atd. V našich prodejnách Vám jistě rádi poradí se správným výběrem.

Dalším krokem je odstranění starého nátěru (pokud máte nový dům či byt, tento krok vynecháte - ušetřili jste si tak kopu času a nervů). Pokud je původní nátěr soudržný, bez prasklin a neodlupuje se, není třeba jej odstranit a možná přímo na něj nanést nový nátěr. Pokud máme tu smůlu, že ho třeba odstranit, můžeme to udělat následovně:
 
Pokud jsou na stěnách klasické interiérové ​​barvy, stačí je navlhčit vodou pomocí štětce nebo válečku a následně špachtlí nebo náš typ - škrabkou na čištění oken odstranit starý nátěr. Škrabky na okna mají ostré žiletky, které lze vyměňovat.
 
Pokud odstraňujeme omyvatelné barvy, stěny třeba navlhčit vícekrát. Nejlepším řešením je mýdlová voda nebo mazlavé mýdlo. Staré povrchy odstraňujeme škrabkou na okna. Je to zdlouhavější než u klasických barev, ale jde to. Pokud už máme starou barvu odstraněnou, je třeba stěnu přebrousit. Děláme to kvůli rovnoměrnému odstranění barvy. Nakonec jemně přetřeme stěnu mokrou utěrkou a odprášíme. Pokud se na stěně vyskytuje plíseň, napadené místo ošetříme protiplísňovým přípravkem, např. Savo a následně zbytky plísně omyjte vodou nebo odstraníme za mokra špachtlí. Plíseň zásadně nezoškrabujeme ani nebrousíme za sucha, aby se spóry nešířili po místnosti. Praskliny a nežádoucí díry na stěně vytmelíme a vybrousíme.

Príprava na farbenie
Príprava na farbenie

Pokud už máme stěny připravené - očištěné a odprášené, můžeme začít penetrovat.
Penetrace je velmi důležitá! Zajistí nám sjednocení nasákavosti podkladu, jeho zpevnění a zlepšení přilnavosti vrchní barvy.
 
Při sádrových omítkách doporučujeme penetrovat 2-krát. Na penetraci lze použít i naředěnou barvu v poměru 1 díl vody a 1 až 2 díly barvy. Barvu doporučujeme malovat až po zaschnutí, nejlépe na další den. Samozřejmě záleží jaká je teplota v okolí.

Malování

Když už jsme se konečně propracovali k samotnému malování, musíme si zvolit i správný poměr ředění. Ředění je popsáno na každém balení našich produktů. První nátěr doporučuji udělat řidší. Barva se rovnoměrněji rozetře na povrch stěny, popřípadě vyplní póry které ještě nezakryla penetrace. Další nátěr už můžete dát hustší. Samozřejmě je třeba dodržet poměr ředění, jak je uveden na obalu. Při nových stěnách a tmavých podkladech je třeba opakovat nátěr 2-3 krát, vše však záleží na kvalitě penetrace a typu povrchu. Jako první se natírá strop a následně se pokračuje stěnami. Postupujeme vždy směrem od okna. Při malování válečkem nejdříve natřeme štětcem rohy a jiné těžší dostupná místa. Kolem oken je nejlepší použít malý váleček. Dbáme nato, aby se barva při spojování natíraných ploch rovnoměrně rozetřela a nezůstávala ve spojích v silnější vrstvě. Napájení provádíme zásadně na ještě mokrém nátěru. Pokud máte možnost, je dobré barvu natírat křížově. To znamená další vrstvu dávat křížem na předchozí. Mezi jednotlivými vrstvami je třeba nechat nátěr dokonale vyschnout. Pokud natíráte omyvatelnou barvou, nezapomeňte znečištěná místa a pracovní pomůcky okamžitě omýt. Nejlépe ještě před zaschnutím barvy. Po zaschnutí takovou barvu odstraníte jen s velkou námahou a může se stát, že vůbec! Ušetříme si tak čas, který raději věnujeme dalšímu zvelebování našeho domova. J.

Príprava na farbenie

NATÍRÁME KOVOVÉ POVRCHY

Než začneme natírat kovové povrchy je potřeba si zodpovědět několik základních otázek:

- CO?

- JAK?

- KDY?

- NA JAK DLOUHO?

- ČÍM?

Odpověď na otázku CO? se zdá být jednoduchá - kov! Ale kovů je celá škála a musíme na ně dívat pokaždé jinak.

Nejběžnější je klasické tzv. černé železo, to poznáme tak, že se na něm objevují červenohnědé povlaky tzv. rez.

Ocelolitina je ocel obohacena o vyšší podíl uhlíku a poznáme ji tak, že je více porézní a korozní produkty jsou tmavě šedé barvy. Nejčastěji se využívá na odlévání korpusů různých obráběcích strojů, převodů a dynamicky namáhaných strojírenských součástí. Dalším podkladem, který se vyskytuje již méně je legovaná ocel tzv. nerez.

Hlavním poznávacím znakem je, že prakticky nekoroduje a to ani za těch nejtěžších korozních podmínek. Velmi často se můžeme setkat s tzv. zinkováním což je tenký povlak zinku, který je nanášen na tzv. černé železo za účelem zvýšení antikorozní odolnosti a podstatně prodlužuje jeho odolnost vůči korozi.
 
Samostatnou kapitolou jsou tzv. barevné kovy. Patří sem např. měď, hliník, titan-zinek, mosaz, bronz.

Tipy čo maľovať
Tipy ako maľovať

Další odpověď je na otázku JAK? V amatérských podmínkách je nejčastěji používanou aplikací - ŠTĚTEC. Tato aplikace má své výhody tak i nevýhody. Výhodou je výborné zapracování - zejména základních nátěrů do povrchu natíraného podkladu. Její nevýhodou je nízká produktivita práce.

Aplikace VÁLEČKEM tuto nevýhodu - nízkou produktivitu - odstraňuje, ale zároveň dochází k nižšímu zapracování barvy do povrchu. Lze obecně říci, že tam kde je povrch drsný a skládá se z nesouvislých ploch (příhradová konstrukce), volíme k aplikaci raději štětec. Naopak na souvislé a hladké povrchy váleček. Nátěrová látka pro aplikaci štětcem se ředí příslušným ředidlem na takovou hustotu, aby nevznikala na natíraném povrchu tzv. brázda - to znamená, aby se NL stačila rozlít pro zajištění jednolité vrstvy.

Druhů štětců je v dnešní době na trhu celá škála a s jejich výběrem Vám pomohou naši vyškolení prodavači. Také ředění pro aplikaci válečkem má své zákonitosti. Zde se musíme vyvarovat tzv. bublinkování, které vzniká vnášením jemných bublinek do nátěru při aplikaci. Konzistence (hustota) barvy musí umožnit prasknutí bublinek a jejich slití.

KDY? obecně platí, že co nejdříve po vystavení konstrukce koroznímu prostředí (neboť budeme muset vynaložit méně úsilí k přípravě povrchu pro nátěr).

Zde máme jedinou výjimku, a tou je pozinkovaný povrch. Tento povrch se ze začátku své životnosti s barvami příliš nesnáší. Asi do půl roku vystavení korozivnímu prostředí je třeba vložit do nátěrového systému tzv. reaktivní (penetrační) vrstvu. V našem sortimentu je to FERRO COLOR P. Lze také využít výhody tzv. reaktivních barev, které mají tuto složku v sobě zapracovanou. Povrchy které byly v minulosti již natírané, je třeba vždy zbavit rzi a starých, nepřilnavých vrstev barev.

Dále je dobré vždy ověřit kompatibilitu starého nátěrového systému s nově nanášenými vrstvami. Povětrnostní podmínky při aplikaci jsou také velmi důležité. Největším nepřítelem natírání kovů je vlhkost. Profesionálové používají za účelem jejího zjištění měřící přístroje, ale můžeme si pomoci logicky tzv. selským rozumem. Nenatírejte vnější plochy v letních měsících skoro z rána, po vydatných deštích, kdy hrozí odpar napršené srážkové vody do ovzduší. I v podzimních měsících musíme dávat pozor na výskyt mlhavého oparu, který může trvat i několik hodin. V souvislosti s povětrnostními vlivy zde musím zmínit ještě jeden jev, a tím je jev tzv. orosený pohár - rosný bod. Tento jev si můžeme představit jako když si za horkého letního dne vytáhnete studenou láhev nápoje z ledničky. I na povrchu kovu, který přenesete z výrazně chladnějšího prostředí do prostředí teplejšího, začne kondenzovat ze vzduchu voda, která může začít proces tzv. podkorodování.

Tipy kedy
Tipy na ako dlho

NA JAK DLOUHO? je poměrně těžká otázka. Zde vstupuje do procesu několik proměnných. První z nich je korozní aktivita, která bude na daný nátěr působit. Obecně platí, že čím silnější korozní prostředí bude působit, tím kratší čas nám nátěr odolá. První dělení prostředí můžeme nadefinovat jako interiér a exteriér. V interiéru běžně vystačíme s barvami na vodní a nebo syntetické bázi. Nepůsobí zde tolik vlhkost a UV ze sluníčka.
 
Další korozní prostředí můžeme definovat jako vnější bez výskytu chemických látek - jako jsou chloridy - zde je třeba zvolit již stabilnější vazby v nátěrových látkách - např. alkyduretánové, akrylátové a pod.

Do prostředí s vyšším chemickým zatížením - chemické provozy, ploty v bezprostřední blízkosti silnic, kde se v zimě provádí ošetření posypovou solí, střechy s vývody z pracovišť s chemickou výrobou atd. - tak tu musíme volit, většinou, dvojkomponentné barvy.

ČÍM? - náš sortiment nátěrových látek je opravdu široký a ve všech našich prodejnách máme výborně proškolený personál, který Vám s jakoukoli otázkou rád pomůže. Dále naše firma disponuje samozřejmě aplikačními techniky, kteří jsou Vám také k dispozici.

Chemolak farby na kov

TRVALÁ KRÁSA DŘEVA

Dřevo

Dřevo - přírodní, obnovitelná a dostupná surovina je používána tisíce let jako stavební a konstrukční materiál. Stavěly a staví se z něj domy, mosty, vyrábějí se z něj užitkové předměty i předměty dekorativní, častokrát s velkou uměleckou hodnotou. Má významné fyzikálně-mechanické vlastnosti jako tepelný a zvukový izolant, neakumuluje elektrostatický náboj, dobře se opracovává.

Dřevo je přírodní materiál, citlivý na okolní prostředí. Se změnami vlhkosti se rozpíná nebo sesychá.

Na zpracování se využívají listnaté i jehličnaté dřeviny. Jehličnaté dřeviny mají výraznější kresbu letokruhů. Obsahují více suků a pryskyřice, která může být problémem při povrchových úpravách. U jehličnatých dřevin se obtížněji dosahuje hladký povrch. V současnosti jsou módním trendem exotické dřeviny z tropických oblastí jihovýchodní Asie, střední Afriky a Jižní Ameriky. Mají neobvyklé zabarvení a vyznačují se vysokou tvrdostí.

brúsenie dreva
tvrdosti dreva

Tvrdosti dřeva

Podle tvrdosti lze dřeviny rozdělit na:

  •  velmi měkké - smrk, borovice, limba, jedle, topol, vrba, lípa
  •  měkké - modřín, douglaska, jalovec, bříza, olše
  •  středně tvrdé - kaštan, platan, jilm, líska
  •  tvrdé - dub, buk, jasan, javor, habr, akát, cedr, třešeň
  •  velmi tvrdé - teak (teak), eukalyptus, bambus
  •  mimořádně tvrdé - Afzelia, pyinkado, padauk, champak, massaranduba, merbau, keruing

Dřevěné materiály

Dřevo může mít následující podoby:

Masiv - používaný při výrobě nábytku a interiérových prvků.

Aglomerovaný materiál- jsou to produkty zpracování odpadní dřevní hmoty lisováním plošných dílců.

DTD - dřevotřískové desky se vyrábějí lisováním dřevních třísek. Na povrch se lepí dřevěná dýha, melamin nebo fólie.

DVD - dřevovláknité desky se vyrábějí lisováním dřevních vláken za tepla. V současnosti se nejvíce používají MDF desky- polotvrdé dřevovláknité desky a HDF- tvrdé dřevovláknité desky.

Dýha - vyrábí se krájením nebo loupáním, používá se při výrobě nábytku a interiérových dekoracích.

drevené materiály
výrobky z dreva drevené okná

Výrobky z dreva sa rozdeľujú na:

Exteriérové stavebno-stolárske výrobky

  •  rozměrově stabilní - okna, dveře
  •  rozměrově částečně stabilní - okenice
  •  rozměrově nestabilní - ploty, balkóny, altány, pergoly, stříšky, dřevěné stavby

Interiérové ​​truhlářské výrobky

  •  nábytek
  • interiérové ​​dveře
  •  obklady
  •  podlahy

Předúprava dřevěného podkladu spočívá v jeho vysušení (doporučená optimální vlhkost dřeva pro použití v interiéru je 6 - 8%, pro použití v exteriéru 12%), odstranění pryskyřice, opravě různých chyb dřeva, vybroušení, moření, případně napuštění biocidním přípravkem.

Pro nanášení nátěrových látek je vhodné dřevo zdravé, s optimální vlhkostí a stejnorodou kvalitou, dobře vybroušené, bez zvednutých vláken a kazů.

Povrchová úprava dřeva nátěrovými látkami zajišťuje ochranu proti činitelům, které dřevo znehodnocují, zlepšuje vlastnosti povrchu a esteticky povrch dotváří.

K činitelům znehodnocující dřevo patří biologičtí škůdci (plísně, dřevokazné a dřevozbarvujícím houby, dřevokazný hmyz), povětrnostní vlivy (UV záření, voda, prach, emise), chemikálie, energetické zdroje (způsobují termickou degradaci dřeva).

staré drevo

Při zlepšení vlastností povrchu vhodnou úpravou se zvyšuje například abrazivní odolnost, také odolnost vůči chemikáliím a může se získat protipožární nebo protiskluzová odolnost. Z hlediska estetiky je zajímavý zejména lesk, barevný odstín, případně různé imitace.
 
Pro dosažení těchto vlastností se používají plniče, tmely, základní a vrchní laky a barvy, různé napouštědla, oleje, lazury, mořidla a vosky.
 
Pro komplexní povrchovou úpravu dřeva se používají systémy buď transparentní nebo pigmentované. Transparentní systémy tvoří základní lak s dobrou brousitelností a vrchní lak s požadovanou tvrdostí, odolností a leskem. Pigmentované systémy tvoří základní barva s dobrou plnící schopností a brousitelností, s dobrou tvrdostí, odolností, požadovaným odstínem a leskem.

brúsenie dreva

Přípravky na ochranu před biologickými škůdci se používají hlavně při ošetření krovů, okenních rámů, exteriérových konstrukcí, zahradního nábytku a pod. Na povrchovou úpravu oken a dveří v exteriéru se používají silnovrstvé lazury a laky, které musí podporovat rozměrovou stabilitu výrobku. Na povrchovou úpravu staveb ze dřeva, plotů, pergol a altánků se používají tenkovrstvé případně strednovrstvé lazury a laky. Nevhodné jsou silnovrstvé systémy, které používáme na exteriérové ​​okna a dveře.

Plniče (hmoty s vysokým obsahem plnidel) se používají na zaplnění trhlin a pórů na povrchu dřeva.

Mořidla se používají pod transparentní laky, oleje nebo vosky, k dosažení požadované barevnosti, přičemž je zvýrazněna přirozená struktura a krása dřeva.

natieranie dreva

Základní vlastnosti materiálů jsou určeny typem použitého pojiva (pryskyřice). Používané jsou nitrocelulózové, vodou ředitelné akrylátové, 1K a 2K polyuretanové rozpouštědlové i vodou ředitelné a UV zářením vytvrzované nátěrové látky. Nitrocelulózové hmoty byly v minulosti nejrozšířenější. Jejich předností bylo velmi rychlé schnutí a snadná aplikace. Nevýhodou byla poměrně nízká sušina a nízká odolnost vůči vodě a chemikáliím. Jsou na ústupu hlavně z důvodu nevyhovujících parametrů VOC. Stále širší uplatnění nacházejí vodou ředitelné hmoty, zejména pro segment DIY (lazury, parketové laky, laky na nábytek). Při průmyslových úpravách dřeva (parkety, nábytkářské dílce, kuchyňské linky, koupelnový nábytek, dveře, dveřní zárubně) na mechanizovaných nanášecích linkách jsou rozšířené UV zářením vytvrzované hmoty transparentní nebo pigmentové i vodou ředitelné. Jako pojivo jsou používány akrylátové a polyesterové pryskyřice. Fotoiniciátory zabudované v těchto hmotách vlivem UV záření emitovaného speciálními zářiči nastartují prakticky okamžité vytvrzení nátěrů.

OŠETŘUJEME DŘEVO KROK PO KROKU

Přípravky jste si koupili, pěkné počasí vybavili, jste odhodlaný probudit umění dřeva. Co teď? Přinášíme pár tipů a triků, které vám pomohou.

Kvalita dřeva

Pro nanášení nátěrových látek je vhodné dřevo zdravé, suché, stejné kvality, bez uzlů a kazů. Povrch takového dřeva musí být hladký a rovný, bez vytrhaných nebo zvednutých dřevěných vláken. Hrany dílů jemně zaoblete.

Při odýhovaná dílech nesmí být na povrchu odštípnutá či přebroušená dýha, díry, ani puchýře.

brúsenie dreva
vlhkosť dreva

Vlhkost dřeva

Dřevo je třeba natírat suché, jeho vlhkost nesmí překročit 12%. Vysoký obsah vody totiž brání průniku látek do hloubky. Nátěr se pak nedostatečně zakotví a sníží se přilnavost látky k podkladu.

Nadměrná vlhkost dřeva může způsobit nedostatky při tvorbě ochranného filmu a při vysychání i poškození. Kvalitu nátěru ovlivňuje teplota prostředí. Optimální je 23 ° C. Nízká teplota, pod 12 ° C, omezuje vytvoření jednotného filmu.

Při vysokých teplotách, nad 25 ° C, nátěr rychle zasychá a ztrácí svou pružnost. Je dobré vyhýbat se i nátěrem na prudkém slunečním světle.

Broušení dřeva

V tomto případě je důležité vědět, co potřebujeme dosáhnout.

Při požadavku na dokonalý povrch, jakým je např. povrchová úprava nábytku, lakování dřeva apod., se povrch brousí 2 až 3krát. Nejprve se opracovává brusným papírem s hrubším zrnem (např. Č. 60-100) příčně přes vlákna. V některých podmínkách se po prvním broušení dřevo mírně navlhčí vodou. Je to z důvodu lepšího postavení dřevěných vláken a jednoduššího broušení. Namočené plochy necháme schnout 2 hodiny při teplotě 20 ° C). Dřevo nezapomeňte vždy důkladně očistit. Druhé broušení provádíme ve směru, brusným papírem č. 120-180.

Při nátěrech méně náročných na kvalitu povrchu (např. Ploty, brány, venkovní nátěry chat apod.) Stačí jednou přebrousit povrch brusným papírem č. 80-100.

brúsenie dreva
starý náter na dreve

Odstranění starého nátěru

Pokud chceme, nebo je nutné odstranit starý krycí nátěr, můžeme to udělat několika způsoby. Mechanickým broušením - nejprve hrubým brusným papírem a následně jemným brusným papírem na dočištění. Tento způsob je však velmi pracný a těžký. Pomoci nám v tom může elektrické nebo akumulátorové nářadí.

Další možností je opalování horkovzdušnou pistolí nebo plamenem za pomoci benzínové nebo plynové lampy. Pozor však na sklo, plasty a kovy v blízkosti opalovaného materiálu. Po opálení nátěru se povrch obrousí brusným papírem, odstraní se zbytky nátěru štětcem nebo smetákem.

Poslední možnost je použití odstraňovače nátěrů. Pozor však při odstraňovači s obsahem vosku, který je nevhodný pro nasákavé materiály jako jsou dřevo, omítky apod. Odstraňovač obsahující vosky vnikne do pórů dřeva a zhoršuje přilnavost nového nátěru. Při hladkém povrchu, jakým je kov, lze umýt ředidlem, ale z dřevěného povrchu to není možné.

Zasychání materiálů

Mezi jednotlivými nátěry doporučujeme dodržovat čas zasychání, který je na produktech uveden. Zkrácení této doby sice urychlí práci, ale nátěr zůstane měkký a vyzrává pomaleji.

Mezi každým nátěrem doporučujeme povrch přebrousit. Nejdůležitější je přebroušení po prvním nátěru, který vlákna dřeva postaví. Dosáhne se tím hladší a jemnější povrch.

zasychanie čerstvého náteru
starý náter na dreve

Ochrana proti hmyzu, houbám a plísním

Dřevokazný hmyz, plísně a houby vědí dřevo úplně zničit, znehodnotit. Pokud tomu chcete předejít, nejlepším přípravkem je biocidní napouštědlo, které proniká hluboko do pórů dřeva, a tak zabezpečí jeho ochranu. Pro příklad, životnost neošetřeného dřeva v exteriéru je pouze 3 až 5 let.

Pokud ho ale ošetříte, prodloužíte mu tím život až na 20 let a více. Při takovém ošetřování třeba dřevo nejdříve očistit od prachu, špíny, pryskyřice či mastných skvrn. Potom se natírá jedenkrát nerozředěný štětcem nebo válečkem.

Povrch dřeva třeba chránit i krycím nátěrem. Na trhu jsou i přípravky, které jsou určeny k sanaci dřeva t.j. ochranu již napadeného dřeva například červotočem.

Ochrana před povětrnostními vlivy

Slunce, voda či mráz. Vnější vlivy dávají dřevu pořádně zabrat. Váš altán určitě ocení, pokud mu pomůžete. V případě takové ochrany se nejčastěji využívají lazury nebo mořidlo a lak v jednom. Lazury dřevo jemně přibarví do požadovaného tónu a zároveň ho svými vlastnostmi chrání. Vyrábějí se v rozpouštědlové (syntetické) i ekologické (vodou ředitelné) verzi. Obě kategorie jsou k dispozici v tenkovrstvé a silnovrstvé verzi.

Rozdíl mezi nimi je v tom, že tenkovrstvá varianta proniká hlouběji do dřeva a zvýrazňuje jeho kresbu, naopak silnovrstvá na povrchu dřeva vytváří hrubší ochranný film. S vodou ředitelnými lazurami je práce příjemná, protože nezapáchají, rychle schnou a nejsou zdraví škodlivé.

Na povrchu vytvářejí matný jemný film umožňující dýchání dřeva a prostup vodních par. Dřevo nejen barevně upravují a zvýrazňují jeho kresbu, ale hlavně ho chrání před nepříznivými vlivy počasí.

staré drevo

Na suché dřevo, již ošetřené biocidním napouštědlem, se nanesou 2 až 3 vrstvy lazury v časovém intervalu 24 hodin. Pokud chceme ošetřit starší nátěry, je třeba je nejprve odstranit hlubokým přebroušením podkladu, nejlépe až po holé dřevo, vytmelit nerovnosti, přebrousit a nanést 2 až 3 vrstvy lazury v časovém intervalu 4 hodin. Lazuru, která nevsákne do 15 - 20 minut, třeba setřít suchým hadrem. Mezi jednotlivými nátěry se doporučuje zaschlý povrch jemně přebrousit. Následně zůstane hladký a odstraní se tak zvednuté vlákna.

chata z dreva

Kvalita dřeva

Dlouhodobější ochranu poskytuje dřevu silnovrstvá lazura, která může být vodou ředitelná nebo syntetická. Na povrchu natíraného podkladu vytváří hrubší, flexibilní vrstvu odolávající objemovým změnám dřeva.

Svými vlastnostmi je předurčena k použití při nátěrech svislých ploch, oken, štítů, podhledů apod.
 
Výborně odolává povětrnostním vlivům i slunečnímu záření (obsahuje UV filtry a absorbéry) a zanechává pružný hedvábný povrch. Pokud se dodrží při aplikaci vše potřebné (pracovní postup a kvalitní předpovrchová příprava), životnost nátěru se prodlouží až na 8 až 10 let.

I při použití této lazury musí dřevo nejprve ošetřit biocidním napouštědlem, které je vhodné kombinovat s tenkovrstvou lazurou.

 

 

Některé modernější druhy lazur obsahují biocidní napouštědlo přímo, což šetří čas i peníze. Silnovrstvá lazura se nanáší jeden až dvakrát v časovém intervalu 24 hodin mezi nátěry. Druhá vrstva nátěru se již neředí. Speciálním typem lazur jsou tixotropní lazury, které se většinou nanášejí štětcem. Jsou to prémiové lazury určené na náročné a zatěžované povrchy. Mají velmi dobrou roztíratelnost a vysokou vydatnost.