Korozní agresivita prostředí
Při návrhu nátěrového systému je velmi důležité stanovit podmínky, které budou na daný výrobek působit. Při určování korozního prostředí je nutné zvážit následující faktory: - vlhkost a teplotu (provozní teplotní zatížení a místní relativní vlhkost) - přítomnost a vystavení UV záření - působení chemických látek na výrobek - požadavky na mechanickou odolnost povrchu výrobku
V případě zatížení vodou je také podstatné její složení (sladká, slaná, měkká, tvrdá, obsah jemných nečistot).
Korozní agresivita vnějšího prostředí bude mít vliv na: - typ ochranného nátěru - celkovou tloušťku nátěru - požadovanou předúpravu povrchu před nanášením nátěru
Mějte na paměti, že čím bude vyšší korozivita okolního prostředí, tím důkladnější musí být předúprava povrchu. I ta nejkvalitnější nátěrová látka vám nezaručí korozní stálost na již zkorodovaném povrchu.
Typ povrchu, který má být ošetřen ochranným nátěrem
Nátěrové systémy jsou obvykle navrhovány pro takové konstrukční materiály jako jsou ocel, žárově pozinkovaná ocel, žárově stříkaný pozink, hliník nebo nerezová ocel. Příprava povrchu, nátěrová hmota (zejména základní nátěr) a celková tloušťka nátěru závisí především na konstrukčním materiálu a délky požadované ochrany nátěrovým systémem.
Požadovaná životnost nátěrového systému
Dobou životnosti nátěrového systému se rozumí doba, kdy po jeho uplynutí je nutné udělat první údržbu nátěru. Životnost ne "záruční doba". Životnost je technický údaj, který má pomoci vlastníkovi zařízení sestavit plán údržby.
Typy povrchů
Obecně můžeme ocelový povrch před natíráním rozdělit do následujících kategorií:
- nenatřený ocelový povrch
- ocelový povrch ošetřený nátěrovým systémem, který je třeba opravit
NENATŘENÁ OCELOVÁ KONSTRUKCE
Ocelové povrchy, které dosud nebyly ošetřeny žádným ochranným nátěrem, mohou být v různém rozsahu pokryté rzí, okujemi nebo jinými nečistotami (prach, rozpustné soli, usazeniny). Výchozí stav těchto povrchů je definován normou ISO 8501-1.
OCELOVÝ POVRH OŠETŘENÝ NÁTĚROVÝ SYSTÉM, KTERÝ JE TŘEBA OPRAVIT
Stav stávajícího nátěrového systému je třeba vyhodnotit pomocí degradace v souladu s normou, a to vždy při realizaci údržby nátěru. Je třeba určit, zda bude nutné systém zcela odstranit nebo zda je možné ponechat části nátěru.
Kromě standardní oceli se v průmyslu používají i jiné typy podkladů, neželezné materiály, jako je žárově pozinkovaná ocel, hliník, dural, měď nebo vysokolegované oceli. U všech těchto materiálech je při přípravě povrchu a při následném výběru nátěrového systému je třeba postupovat individuálně.
ŽÁROVĚ POZINKOVANÁ OCEL
Na pozinkované oceli se vytvářejí vlivem podnebí různé korozní produkty, které mají různé složení a přilnavost. Tyto produkty výrazně ovlivňují přilnavost použitých nátěrových systémů. U nátěrových systémů pro nižší agresivitu prostředí doporučujeme použít speciální reaktivní základní nátěry, zajišťující zvýšení adheze nátěrového systému. U nátěrových systémů pro vyšší agresivitu prostředí by příprava povrchu měla zahrnovat mechanizovanou přípravu, nejlépe jemné abrazivní otryskání minerálním abrazivem.
HLINÍK A NEREZOVÁ OCEL
V případě hliníku a nerezové oceli je třeba volit speciální předúpravu povrchu a speciální nátěrové systémy.
Kompletný článok v pdf
